Vždycky jsem si představovala, jaké to bude, až budu tenhle narozeninový článek psát, jak se dojmu a totálně rozepíšu o všem a všech. Teď tu ale tak sedím, přemýšlím a pořádně ani nevím, co bych měla napsat. Spousta z vás beztak jenom čeká na tu narozeninovou soutěž :D. Ale já se s tím ještě chvíli pomazlím, než vám dám možnost něco vyhrát :P.
Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat všem svým čtenářům, ať už blogerům, či neblogerům, za všechny jejich milé komentáře, nějaké to povídání i mimo blog a prostě jsem ráda, že jste, protože bez vás by to nebylo ono. Doufám, že jsem si ten celý jeden rok na blogu vedla dobře a že se vám mé články líbí a nenudí vás. Že jste si třeba koupili nějakou ode mě zrecenzovanou knihu, a že se vám pak líbila.
Ze začátku jsem si blog vedla spíš tak nějak jenom pro sebe a pak jsem se začala ohlížet po jiných, některé sleduji třeba až dodnes a jsem ráda, že je znám. Popravdě vám řeknu, že jsem jako první (úplně první, ještě než jsem si založila blog) sledovala blogy Syki a Judit (i když s Judit asi jsou a byly nějaké rozepře, klidně se přiznám, že jsem její blog dříve sledovala mezi prvními). Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem si založila tenhle svůj a podívejte se, už je mu jeden rok! To to ale letí. Vůbec bych neřekla, že by mě něco po "takové" době bavilo. Já jakožto sangvinik u ničeho dlouho nevydržím a proto jsem ráda, že můj blog přežil a stále přežívá dál a doufám, že bude přežívat i dále.
Já jsem prostě ráda, že můžu blogovat, podělit se o své zážitky z knih, o nějaké ty myšlenky (ať už se někomu líbí, nebo ne, je mi to jedno :P). Poznala jsem super lidičky, i když jsem je ještě nikdy neviděla živě, jsem ale ráda, že si s nimi můžu psát. A nemusí to být psaní jenom o knihách, ale o všem možném, vždyť je spoustu témat na probírání. Vždycky je dobré poznat nové lidi a slyšet jejich názory, diskutovat o nich. Vždyť co člověk, to většinou jiná myšlenka.
Kdybych měla naší milé Abyss spočítat, kolikrát jsem za chod blogu změnila jeho vzhled, tak se pravděpodobně v životě nedopočítám, ale víte jak to je. Někdy to chce prostě změnu a já věci vytvářím hrozně ráda. Vždycky se pak nemůžu nějakého toho nového kabátku blogu nabažit a pořád se na něj dívám. Samozřejmě také lechtá moje ego, když se vám to líbí. Blogera vždycky potěší, když u něj jeho čtenáři cítí dobře (no, já teda doufám, že se u mě dobře cítíte :D). Tak jo, já vás nebudu moc zdržovat, uvedu už jen nějaké statistiky a pak se vrhneme na soutěžení :)).
